Symbio: chceme být nejkreativnější agenturou v Čechách

Robert Haas se narodil v sedmdesátých letech minulého století a vystudoval na VŠE v Praze specializaci IT. Jeho den prý začíná (a často pokračuje) přísunem vynikající brazilské kávy. Svůj zdravím kypící organismus podle svých slov posiluje nejraději na squashových kurtech nebo zasněžených svazích lyžařských středisek Nového Zélandu a práce v Symbiu je pro něj srdeční záležitost.

Co v Symbiu vlastně děláte a jakou část z toho máte nejraději?

No my už toho dneska děláme mnohem méně než dřív. Začínali jsme jako každá agentura podobného typu, to znamená snažili jsme se nabídnout něco jako full service. To znamená pokrýt poptávku od A do Z.

Byla za tím stoprocentně obava, stejně jako u ostatních, že kdybychom nenabídli všechno, tak konkurence, která všechno nabídne, by nás mohla trumfnout. A bylo to trošku krátkozraké, protože v dnešní době, kdy těch nástrojů, možností a různých služeb na internetu je přehršel, tak každý kdo si myslí, že by to byl schopný pokrýt celé v dostatečné kvalitě, ideálně ještě nejlépe na trhu, tak to je snílek a idealista. Prostě něco takového neexistuje.

Takže my jsme zvolili určité zaměření. I když ještě pořád náš firemní web tuhle změnu nereflektuje. Pořád zde visí upoutávky na služby, které už nenabízíme, nebo jenom úplně minimálně jako součást balíku celkových služeb.

Takže je to takové to „kovářova kobyla chodí bosa“?

Dá se to tak trochu říct. Teď se k tomu snažíme nějakým způsobem dokopat, aby odpovídal tomu, co opravdu chceme dělat a to, co nás teď vlastně nejvíc živí. Což jsou, kdybych to měl říct hodně obecně, kreativní projekty.

Nicméně dají se pod to shrnout nejenom onlinové kampaně, ale i plnohodnotné weby, které jsou ale pojímány trochu jinak. Prostě takové to slovo "jinak" je určitým vyjádřením filozofie, kterou tady teď razíme. Podívat se, jakým způsobem se to řeší kolem, a udělat to klidně úplně opačně. Ne vždycky se to samozřejmě daří prosazovat, je to občas souhra určitých kompromisů a hrají tam roli obchodní zájmy klienta, proti kterým nemůžeme nikdy jít. Ale snažíme se je oslovovat nebo adresovat novými cestami.

Tohle vše zastřešujeme naší vizí, že chceme být nejkreativnější agenturou tady v Čechách. Aby když si někdo si řekne "na internetu potřebuju vymyslet fakt nějakou pecku, něco co tu nebylo, co zaujme, co nám přitáhne nové lidi", tak aby Symbio byla ta jasná volba a žádná jiná není.

A daří se to?

Doufám že jo 

Když chcete být nejkreativnější v Čechách - vznikají vaše nápady vyloženě tady u vás nebo si berete inspiraci hodně i v zahraničí?

Kecal bych, kdybych říkal, že se nedíváme ven a že třeba některé trendy, které tam zaznamenáváme, se nesnažíme použít u nás. To určitě ne. Rozhodně se ale snažíme, aby to nikdy nebyla kopie.

Což je to, co se občas stává, protože to je rychlé řešení. Obvykle s tím přijde klient nebo reklamní agentura - "nám slíbí, jak to udělali v Americe, tak něco takového chceme tady" - tak tomu se snažíme vyhnout.

Ale ta naše kreativa, jak jsi se ptal na začátku jestli vzniká tady, tak vlastně reálně vzniká vždycky tady. Vždycky se tady sejde skupina lidí, máme takovou zvláštnost možná proti jiným agenturám – my nemáme vyčleněný tým kreativců, něco takového tady neexistuje.

To, čemu my věříme, je že kreativní dokáže být každý, když ho ten problém skutečně zajímá, něco o něm má zjištěné a má k tomu co říct. V tu chvíli i ten největší tichošlápek vygeneruje lepší nápady než nějaký excentrik, kterého to prostě vůbec nezajímá. Takže vždycky jsou ty brainstormingové týmy skládané úplně náhodně, pokaždé člověk spíš intuitivně cítí, že k tomu má někdo blíž, tak se snaží ho k tomu přizvat.

A z poslední doby - co jste dělali, jaké zajímavé projekty, co vás bavilo?

Tak nás baví všechny, které jsme dělali, jinak by jsme je nedělali. Tu práci, která nás nebaví, tak tu se snažíme nedělat. My jsme teď pouštěli v poslední době několik věcí, které třeba nemusí být kreativní hned na první pohled. Třeba realitní web AAA byty, kde jsme si vyhráli zejména s fulltextovým hledáním. Byla to poměrně tvůrčí činnost, protože jsme se tam snažili zachytit úplně všechny možnosti, jak lidé mohou hledat byt. Takže když tam člověk zadá "2 KK za dvě mega", tak mu to skutečně za ty dva milióny ty byty najde.

A další věc, která se mi líbí graficky, byl web na recruitment nových pojišťovacích agentů pro ČSOB pojišťovnu, to je teď úplně nejčerstvější. A od září se doufám můžeme všichni těšit na hodně zajímavé věci pro T-mobile pro jejich novou kampaň, kde jsme použili prvky rozšířené reality a dalších novinek. Myslím, že to v Čechách ještě nikdo nezkusil takhle komerčně. Tak doufám že se to bude líbit.

Když už jsme u toho AR, což je takový skoro až "vyhypovaný" trend - jak využíváte další takovéhle hype oblasti, které se v současné době v online marketingu hodně probíraj? Jako jsou třeba sociální sítě, twitter, mikrostránky - co si o tom myslíš, má to smysl používat?

Smysl to má používat tehdy, pokud je to opodstatněné. Dneska už se Facebook stává pomalu základem mediálního mixu. Pokud člověk dostává kampaň, tak v zadání je také automaticky "udělejte nám taky něco na Facebooku". Je otázka, jestli to je vždycky ta správná cesta, jestli jsme schopní přes to adresovat cílovou skupinu. A vůbec jestli ty náklady a čas, co se na to vynaloží, jestli jsou opodstatněné. Nejsem si jistý, že pokaždé ano.

Jinak co se týká sociálních sítí, já nevím jestli o tom vůbec mluvit. Už je to vyvařené téma. Já si myslím, že už je to snad za zenitem a že už se o tom přestává mluvit.

Už přichází mnohem zajímavější věci, které se třeba týkají toho, že se snažíme lidem dostat do kapes. Teď nemyslím peníze, ale jejich mobily. Mobilní marketing už dávno nemusí znamenat nějaké smskové kanály nebo nějaké banýrky na mobilních webech nebo mobilních variantách webu. Opravdu se tam začínají dostávat prvky, které využívají pokročilé vlastnosti telefonů, a to je super.

Takže v čem ty vidíš tu budoucnost, ty trendy?

Já v tom vidím neustále větší a větší přibližování reality s internetem. Když už se nám internet dostal do našich společenských vztahů, kamarádství a businessu prostřednictvím sociálních sítí, tak teď se nám snaží dostat do každé minuty kdy jsme. Mobil je totiž jedna z mála věcí, pro kterou se člověk vrací, když jede na letiště a zapomene to doma.

Další věc, která je vidět, je rozšířená realita, kdy v podstatě dochází k úplně jinému typu interakce mezi člověkem a webovou stránkou.

A další věc, které bude asi chvíli trvat než se dostane na použitelnou úroveň, je sémantický web a vyhledávání. Opět to znamená nějakým způsobem přiohnout stroje k tomu, aby nám rozuměly jako lidem. Takže je to takové přibližování toho lidského a mechanického faktoru, jestli se to takhle dá říci. Cesta blíž k lidem. A bude se to promítat do webu čím dál víc.

Zatím, v tuhle chvíli, je to spíš otázka toho, že jsou to nástroje pro vyvolání nějakého úžasu a zájmu. Ale v budoucnu to opravdu budou věci, které můžou pomáhat.

Dneska ta rozšířená realita je o tom, že před ní všichni stojí s otevřenou pusou a viděl jsem jenom velmi málo aplikací, které jsou užitečné. Jako že to reálně k něčemu je. Už jsou, existují, viděl jsme některé, byly super, naposled právě třeba propojení mobilu a hledání cesty na nejbližší stanici metra v Londýně. Tak to se mi líbilo moc. Využití rozšířené reality třeba na iPhonu, nebo americká pošta, kde si člověk může zkusit, co se vejde do různě velkých krabic, tak to je užitečné, ale jinak je to většinou spíš nějaké hejblátko.

Mobily mají spoustu různých platforem, někdo třeba říká, že Windows v mobilu jsou dneska mrtvé a že přijde Android a všechno to převálcuje, do toho jde ještě Nokia se Symbianem - vidíš tam nějaké problémy pro to co děláte nebo chystáte?

Každý půlrok máme jiného krále, takže ono se to nedá tak úplně předvídat a já si ani netroufám takhle budoucnost předpovídat, protože může přijít nějaký úplně úžasný killer mobil, který to tady všechno převálcuje včetně iPhonu. To je těžko říct.

Co se týká té diversity, tak si myslím, že ta cesta vede ne přes snahu oslovit sto procent, ale vybrat si ty klíčové platformy. Pokud budu cílit na hodně mladé, tak jim tady nebudu chystat androidní a iPhoní aplikace, které skvěle vypadají když je šoupnu do nějakého marketingového časáku - většina šestnáctiletých lidí tyhle mobily prostě nemá, protože na ně jednoduše nemá peníze.

Na druhou stranu pokud budu dělat právě pro nějaké lidi, kteří se třeba pohybují v marketingu, jsou to kancelářský nebo business lidi, tak už to je zase jiná kategorie mobilů. Takové to zadání – zkuste nám pokrýt úplně všechny – to je nesmysl.

Nicméně je potřeba vzít v úvahu i možnosti těch telefonů. Prostě dneska ty, které umožňují opravdu pokročilé funkce, jako je geolokace, práce s kompasem, tak to jsou vpodstatě dvě platformy, dá se říct. To začíná, možná se přidá ještě třetí, ale to zas není tolik.

Když se vrátíme zase zpátky k Symbiu, jací lidé tady vlastně pracují? Ty jsi říkal, že vlastně nemáte kreativce, že kreativci jste všichni, že dneska už neděláte všechno - to znamená že tím, že se zaměřujete spíš na tu kreativu, tak tady máte méně třeba kodérů? Kolik vás vlastně je?

Teď je nás tuším, jestli se nepletu, 24 nebo 25. A protože nám to tak různě lítá, o jednoho dva lidi se to tady prostě vyvíjí, nicméně my máme pořád dál tu svojí produkci - vývojáře, kodéry, developery. Jsou to lidi, které baví práce na tomhle typu projektů, to znamená mají k nim blízko a toho vymýšlení se často i účastní.

Neříkám, že každý, většinou to nelámeme přes koleno. Když to někomu nesedí, tak třeba přímo na to vymýšlení není, ale třeba k tomu projektu přidá něco navíc právě v té své fázi, kdy do toho vstupuje. Takže spíš se snažíme jakoby nejít po funkcích a profesích, ale spíš po nějakých silných stránkách, v čem ten člověk je dobrý.

Takže se to u nás často prolíná - designér se na chvíli stává člověkem, který řeší postprodukci videa, protože ho to prostě baví a zajímá ho to. Měli jsme tu kodéra, který nám skládal hudbu, takže je to takové hodně rozmanité.

A do budoucna, chcete se třeba víc rozpínat jako firma nebo vám to vyhovuje tak, jak je to teď?

Popravdě řečeno rozpínat se nechcem. Vyhovuje nám tahle velikost, spíš nás bude zajímat soustředit se na to, co děláme a s kým to děláme. To znamená mít opravdu tým těch nejlepších, co tady v Čechách jde najít. Lidí, kteří si rozumí, jsou sladění, fungují dobře jako tým, kteří jsou schopní právě generovat práci, co je srovnatelná se zahraničím.

Což je pro nás důležité hlavně z toho pohledu, že máme dojem, že Česká republika je trochu zbytečně jakoby v ústraní. Když se podíváme na nějaké srovnatelné, třeba co do počtu lidí, země na světě, tak produkují mnohem lepší onlinové projekty. Přijde nám škoda, že u nás to nevzniká.

Ty jsi říkal, že neděláte ty projekty, které vás nebaví. Jak si tedy vlastně vybíráte práci, sháníte to, co chcete dělat, chodíte z nabídkami, třeba "vaše značka se nám líbí, chtěli bychom pro vás něco dělat" - jak tohle u vás funguje?

To je dobrá otázka. Kde začít… První věc je, že za námi chodí klienti. S projekty, který nás nebaví, chodí pořád. Na vině je tomu částečně i ten náš web, kde pořád ještě inzerujeme některé činnosti, které opravdu dělat nechceme a nezajímají nás. Takže to je částečně i naše vina, nicméně snažíme se vždycky každému vysvětlit, kde je ta naše silná pozice, až si najdeme možnost jak spolupracovat. Takže až potud určitě ano, my si vybíráme ty klienty.

Máme takové pravidlo, že musí splnit dvě podmínky ze tří. První podmínka je, že ten brand je pro nás love mark, chceme pro něj dělat, líbí se nám ta značka, a to je takový základ. Druhá věc je, jestli nám to přinese nějaký profit finanční, jestli to firmu uživí, umožní to její rozvoj. A třetí věc je, jestli to je inovativní záležitost, která bude opravdu schopná překonat to, co jsme doposud udělali, přiblížit nás zase o krůček blíž té naší vizi. Pokud to splní dvě podmínky z těch tří, tak je to prostě "go".

A co se týká toho, jakým způsobem my oslovujeme nové zákazníky, tak to v podstatě neděláme. Dá se říci, že jsme to za celých deset let, co jsme na trhu, nebyli nuceni udělat.

Je fakt, že teď koketujeme s myšlenkou, že bychom si zkusili vybrat nějaké firmy, které fakt obdivujeme, a oslovili je, jestli by neměli zájem o spolupráci. Ale v žádném případě to nechceme dělat formou nějakého vnucování typu podomních prodejců, protože si myslíme, že i my máme co nabídnout. To je spíš otázka toho, jestli tam vznikne partnerství, jestli oni budou mít zájem o to, co děláme, kvalitu co nabízíme. Pokud ano, tak si myslím, že z toho může vzniknout úplně geniální věc.

Je otázka, jestli je najdeme tady v Čechách. To je takový trochu problém, že právě většina těch celosvětově obdivovaných firem má sice v Čechách pobočku, ale ta je strašně malinká, slabá, s malým rozpočtem, řeší tady víceméně nějaký klasický obchod, ale na nějakou propagaci, natožpak onlinovou, už tady nezbývají prostředky. Řeší to třeba jenom malá skupinka lidí, takže třeba přes ty české pobočky se k té značce moc dostat nedá.

Takže vy se nechcete rozvíjet, ale naopak jít do zahraničí ?

My jsme se nechtěli jakoby omezovat regionálně, není naším cílem bezpodmínečně jít do zahraničí, pokud nám tu práci, co hledáme, dokáže dát někdo tady v Čechách. Když nám k ní dá prostor a bude schopný to zafinancovat, tak my budeme klidně dělat jenom pro firmy v Čechách. Nicméně ten zahraniční trh nabízí v tomhle ohledu víc možností, protože už tam jsou ty firmy zvyklé na ten typ práce, co chceme dělat a nabízet a jsou schopné jí i poptat.

V tomhle sektoru a věcech, které děláte - projevila se nějak finanční krize? Taky jedno z těch omílaných témat…

Částečně se to asi projevilo, ale u většiny firem ten rozpočet na online neklesal. On aby klesal, když dělal nějakých 7-10 procent, tak to není až tak klíčové místo, kde by se to mělo řezat. Ale není pravda, že by se to nedotklo online vůbec.

Rozhodně zaznamenáváme určitou opatrnost, a nastavení nějakých stropů, které jdme střeba dřív tolik necítili. Ale že by někdo vyloženě řekl – hele, vůbec nic, nebo velmi razantně o 50 procent to řežem - tak to jsme se setkali snad jen s jediným případem.

Co je pro tebe takový nej projekt, který jste dělali? Které z nich tě nejvíc bavily ?

Mě baví projekty, u kterých vidím, že jsou výrazně úspěšné ve smyslu, že buď klientovi přináší to, co jsme mu přinést chtěli, nebo v mnohem vyšší míře, než jsme my i on očekával.

A tím druhým měřítkem úspěšnosti je, že to je hodně populární mezi lidmi, a oceňované. A vím, že velmi populární v tomhle ohledu byly naše velké vánoční projekty z minulého roku pro Kofolu a pro T-mobile, nicméně i v tomhle roce se nám podařilo udělat několik hodně zajímavých věcí. Docela dost jsem hrdý na projekt pro Pilsner Urquel a to nejenom web, ale i facebooková aplikace, která až donedávna byla druhou nejúspěšnější v Čechách. Respektive donedávna byla první a teď je druhá.

Která?

Pošli Pilsničku. A taky se mi hodně líbí bloudění s Kofolou, které jsme udělali v letošním roce. Je to taková poetická věc pro sdílení informací o tom, kde jsou jaká kouzelná místa, můžu tam nechat nějaký poklad, a je to celé takové hezky výtvarně laděné. Dělali jsme to dohromady s Kaspenem.

Nicméně těch projektů, ze kterých jsem byl nadšený - to byl skoro každý. Nevzpomínám si, že by mě něco vyloženě zklamalo. U něčeho jsem si třeba ze začátku říkal, no to ještě dopilujem, tak jsme to ještě chvíli lechtali, a nakonec z toho vylezlo něco super.

A je nějaká věc, do které bys už nikdy nešel, z toho co jste tady dělali?

Asi bych už nešel do realizace klasického webu pro nějakého menšího klienta, který má napnutý budget, protože u těch menších firem je na peníze víc vidět, nějak zvlášť se tam nedá ty budgety nafukovat.

A to nemyslím proto, abychom na tom nějak výrazně vydělali, ale každý klient chce to nejlepší, chce za ty svoje peníze maximum. A většinou se každá agentura dostane do určité fáze, kdy klient chce víc, než byla původní dohoda.

Pokud je to klient velký, a ten budget je tam s výraznou rezervou, tak my samozřejmě tu práci rádi uděláme. Ale pokud je to napnuté a on chce nějaké věci měnit a doplňovat, tak tam se strašně nerad dostávám do takových těch diskuzí o penězích, kvalitě a rozsahu. Chápu klienta i jak se cítí, jako že nedostal to maximum, to nejvíc. Na druhou stranu my víme, že to prostě nemůžeme hnát přes náklady. Tyhle diskuze, konflikty, debaty nemám rád a nemají dobrý vliv ani na kvalitu práce, ani na pocit na straně klienta, ani na naší. Takže to bych nechtěl dělat.

Když se podíváš na český web, na konkurenci, která tady je, tak jak ji vnímáš, co považuješ za vaší největší konkurenci u nás?

Jak jsem už kdysi říkal, konkurence je z onoho latinského "běžet spolu". Je to podle mého názoru spíš pole pro nějakou vzájemnou spolupráci. Koneckonců i s vámi (s Mitonem, pozn. editora) máme nějakým způsobem nastavenou spolupráci.

Nedávno jsem četl rozhovor s Tomášem Jindříškem v časopise Direct, kde říkal, že se mu líbí, když mezi konkurenčními firmami funguje určitá spolupráce, profesionální partnerství, taková přátelská atmosféra. Že to přispívá ke kultivaci trhu. A pod tohle bych se podepsal.

My máme velmi dobré vztahy vpodstatě snad s každou firmou tady na trhu, spíš se snažíme na projektech spolupracovat, děláme společné projekty, hledáme, kdo je v čem dobrý a kdo nám s něčím může pomoct, přinést nějakou přidanou hodnotu.

Strašně neradi se vymezujeme jako že je tady nějaké bitevní pole, protože tady v tom malém rybníčku není moc o co bojovat, to by nám zbyly jen kaluže. Takže se snažíme spíš hledat ty styčné plochy než ty třecí.

Jak a kdy ses vlastně ty dostal k internetu?

To už je strašně dávno.Myslím že to bylo v roce 96, ještě prostřednictvím kamarádů na vejšce. To jsem si testoval jak funguje internet, zkoušel jsem si tam brousit v Netscapu.

Pamatuješ si první stránky, na které jsi zabrousil?

Myslím že to byl Atlas. Atlas ještě se starým logem, panáčkem, co držel klenbu. A potom, když jsem při škole pracoval v grafickém studiu jako grafik, tak jsem kromě klasického tištěného designu dostával takové poptávky jako vyrobit web.

Vzpomínám si, že jako jedny z prvních webů byla třeba výroční zpráva pro Léčiva Praha, dnešní Zentivum. A to byly weby, které bych dneska v nějakým web archivu najít ani nechtěl  Nicméně byly to první krůčky. A to jsem tenkrát ty první myslím zkoušel v nějakém pofidérním softwaru, ale strašně rychle jsem přešel na práci v klasickém HTML a jsem za to vděčný, že mě k tomu moji kamarádi dovedli. Že jsem nezůstal někde na nějakých WYSIWYGách, protože to byly hrůzy.

Takže ty jsi vlastně grafik, kodér …

Jo, když já jsem začínal, tak jsem dělal grafiku, kódování …

A teď děláš co? Jak by ses nazval, svojí pozici?

No, to by mě taky někdy zajímalo  Někdy když večer končím, odcházím, mám pocit že jsem jel jak fretka, zamyslím se, co jsem vytvářel za hodnoty…

Primárně, to co nejvíc mne zaměstnává, tak to je komunikace s lidmi navenek. To znamená komunikace s novináři, s potencionálními novými klienty. Je to záležitost, která souvisí i s budováním prvků, které nás prezentují směrem ven, to znamená třeba nějaký rozvoj a aktualizace webu, tiskové zprávy a podobně.

Nicméně hodně toho řeším v rámci podpory pro náš account tým, snažím se přispívat tím, že třeba vyhledávám novinky na webu, máme tady systém sdílení těhle informací uvnitř. Snažím se být v kontaktu se stávajícími klienty, starám se o to, jak jsou spokojení, potkávám se s nimi, mluvím s nimi o jejich plánech, záměrech.

Takže je to na té obecné úrovni i otázka marketingu a obchodu po všech možných stránkách s tím, že co mne docela láká (a snažím se občas si to dopřát), tak to je být zase v užším kontaktu s projekty. Víc odběhnout od té administrativy. A daří se mi to někdy tak, že se přifařím k nějakému brainstormingu nebo se podílím na vzniku nějaké nabídky nebo třeba zůstávám u nějakého projektu i déle, když vzniká. Tyhle věci mě baví a doufám, že do budoucna se mi bude dařit dělat jich víc právě třeba na úkor nějakého toho papírování.

A do budoucna bys chtěl zůstat v Symbiu, nebo máš nějaký jiný plán, třeba být po pěti letech rentiérem?

Nenene. Symbio je srdeční záležitost, to se nedá nechat. Nemám v plánu být rentiérem, nezajímá mě nic nedělat, žít si z peněz. Spíš mě zajímá, co budu dělat. Víc takové té reálné, hmatatelné práce. Na druhou stranu vím, že můžu Symbiu dát hodně, co se týká právě té propagace směrem ven, takže tam se snažím dělat co můžu.